Brněnští vědci umí rychle diagnostikovat otravu metanolem

Vědci ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) ve spolupráci s lékaři z Nemocnice s poliklinikou Havířov vyvinuli unikátní metodu pro rychlou diagnostiku otravy metanolem za pomoci stanovení kyseliny mravenčí v krevním séru.

Díky nové metodě jsou výsledky k dispozici během několika minut, což může výrazně snížit dobu mezi přijetím pacienta a zahájením léčby. „Kyselina mravenčí je konečný produkt odbourávání metanolu a naše metoda je schopná během přibližně jedné až dvou minut odhalit, zda je v krvi pacienta vyšší hodnota kyseliny mravenčí, než by měla být, a zda je tedy nutné zahájit léčbu,“ popisuje unikátní objev jeho hlavní autor Petr Kubáň. Závěry výzkumu zveřejnil letos v únoru prestižní vědecký časopis Journal of Chromatography A.

Otravu metanolem je obecně velice obtížné rozpoznat, protože v úvodní fázi intoxikace nejsou patrné žádné specifické příznaky a vyskytuje se pouze mírná opilost nebo opojení. Dramatická změna v těle nastává během přeměny metanolu na kyselinu mravenčí, což typicky nastává v rozmezí šesti až 24 hodin od požití závadného alkoholu. Pokud se pacienti dostanou do nemocnice v pozdních stádiích otravy, bývají hladiny metanolu v krvi již velmi nízké. V těchto stádiích je totiž velká část metanolu přeměněna právě na kyselinu mravenčí.

Kyselina mravenčí jako indikátor otravy

Rychlé stanovení hladiny kyseliny mravenčí v séru je z hlediska zahájení léčby významnější než stanovení hladiny metanolu. Výhodou nové, kapilárně elektroforetické metody je jednoduchost, malá spotřeba vzorku (stačí několik mikrolitrů zředěného krevního séra) a vysoká rychlost. Oproti stávajícím metodám, například plynové chromatografii dostupné pouze ve vybraných toxikologických laboratořích, odpadá transport vzorků krve, derivatizace a úprava vzorku krve, která vždy znamená značnou časovou prodlevu. Pomocí vyvinuté metody lze také dobře monitorovat snižování hladiny kyseliny mravenčí v séru, což umožňuje optimalizovat délku hemodialyzační léčby nutné k odstranění toxického metabolitu z organismu.

„Každá hodina, po kterou je postižený vystaven nebezpečně vysoké hladině kyseliny mravenčí zvyšuje riziko závažného poškození organismu a trvalých následků. Včasné zahájení adekvátní léčby a určení doby jejího trvání na základě monitorování hladiny jak metanolu, tak zejména kyseliny mravenčí, se jeví jako optimální postup,“ uvedl primář havířovského ARO Robert Bocek.

Čeští vědci – spoluautoři nové metody

Brněnští vědci na výzkumu spolupracovali s kolegy z Nemocnice s poliklinikou v Havířově od úvodních případů metanolové kauzy v září roku 2012. Pod hlavičkou CEITECu budou vědci pokračovat na vývoji jednoduchého, přenosného, kapilárně elektroforetického přístroje a jeho ověření pro využití v klinické praxi i nadále.