Dvacet tisíc na stole! Děkani chtějí nižší poplatek za prodloužené studium

Za průlom by se dal označit návrh děkanů na snížení poplatku za delší studium. Místo současných třiceti by se mohl snížit na dvacet tisíc korun.

Snížení poplatků o jednu třetinu je zatím jen návrhem, který vzešel z jednání na kolegiu rektora. „Rozhodující je souhlas akademického senátu. Pokud snížení schválí, mohlo by platit od příštího akademického roku, tedy od září 2013,“ řekl Žurnálu rektor Miroslav Mašláň.

Výše poplatků za delší studium je dlouho diskutovaným tématem. Děkani jednotlivých fakult na ně mají rozdílné názory, ale parné jsou dva proudy. Jeden požaduje snížení jednotného poplatku, nebo jeho rozdílnou výši na každé fakultě (například děkan filozofické fakulty Jiří Lach či děkanka teologické fakulty Ivana Vlková). Na druhé straně jsou zastánci současného stavu (například děkanka právnické fakulty Milana Hrušáková). „Nemůžeme jednat v rozporu se zákonem,“ argumentovala Hrušáková, když obhajovala jednotnou sazbu. Lach naopak zauvažoval o ústavní stížnosti.

Přání vybírat na každé fakultě jinak vysoký poplatek měl zprvu i rektor. „Nenašli jsme ale správný algoritmus na jeho stanovení,“ uvedl na jednání Mašláň. Podle něj by se měl také více rozvolnit způsob promíjení vyměřeného poplatku nebo jeho části.

Požadavek na snížení jednotného poplatku nakonec nastolil děkan fakulty tělesné kultury Zbyněk Svozil. „Budeme to respektovat,“ přidal se děkan lékařské fakulty Milan Kolář. A to přesto, že za delší studium medicíny by se podle něj hodilo vybírat až 45 tisíc korun.

Poplatek za delší studium naplnil v minulém akademickém roce stipendijní fond 17,5 miliony korun. Počet plátců mírně přesáhl tisícovku. Vyměřen tedy byl asi pěti procentům studentů. Velká většina z nich po odvolání neplatila celou vyměřenou sumu.

Návrh dvacetitisícového poplatku je na stole. Na řadě je akademický senát, který se sejde 20. února.